Příběh zámecké kaple

V třebešickém zámku se nachází zámecká kaple. Je umístěna v přízemí, hned při severním boku průjezdu. Nebylo to tak ale vždy. Roku 1751, kdy Třebešice získal emauzský klášter, byla zámecká budova opatřena novou fasádou a okny a vstupní portál na východním průčelí budovy byl ozdoben pilastry s piniovými šiškami. V patře zámku byly tři místnosti vybaveny plochými stropy se středními štukovými zrcadly a zřízena zámecká kaple.  První dosud známý popis zámku z roku 1796 začíná právě objektem zámecké kaple. Podle popisu je umístěna v patře budovy, vedou do ní dveře a osvětlují jí 3 okna. Hlavní, boční a okno vedoucí do pokoje lokalisty. Ještě v zámeckém inventáři z roku 1833 je zmiňovaná kaple zasvěcenná svaté Anně v patře zámku.

Detail obnovené malby, patrně svatý Josef

V roce 1846 dochází k dalším větším stavebním úpravám zámku. Podle záznamů ve stavební knize proběhly opravy jednotlivých místností a zámecké brány. Ovšem zásadní úpravy se týkaly kaple. Stavební kniha uvádí, že ve „staré bývalé kapli“ byla opravena okna a dveře. Znamená to tedy, že kaple v patře zámku byla zrušena a změněna v obývací pokoj.  Nová kaple byla umístěna do přízemí. Z průjezdu, v Třebešicích se říká z „Parkánu“, do ní vedly dvoukřídlé dveře. Kaple zaujala starší prostor, nejspíše bývalou černou kuchyni, s klenbou a lunetami, který pocházel ze stavební činnosti v 17. století. Stavební akce byly zakončeny roku 1847 opravou střechy nad jihozápadní částí zámku, pokrytou novými šindelemi. Čas šel dál a dál, obyvatelé třebešického zámku se měnili a kde kdysi bývala kaple se brzy zapomnělo…

Stav místnosti „dámský budoár“ v roce 2009

Toto tajemství se nám podařilo objevit po více než 150 letech. Menší pokoj naproti schodišti jsme pracovně nazývali „dámský budoár“. Vůbec jsme netušili, že je to prostor právě bývalé kaple. Tipy památkářů i historiků byly různé. Indicií byl zmiňovaný popis z roku 1751 a hlavně okno, které mělo vést do pokoje lokalisty. Přeztože bylo patrné z loupajících se omítek, že tento pokoj je patrně bohatě zdoben malbami, na bývalou kapli ho netipoval nikdo. Ale že je pod mnoha vrstvami výmaleb, možná staletí, skryta tak nádherná výzdoba, nás opravdu nenapadlo 🙂

Stejný pohled rok 2016

Tajemství původní zámecké kaple se nám podařilo odhalit až po odkrytí omítek v roce 2016. Restaurátorské práce spočívající v odkryvu a zpevnění omítek a následné retuši maleb prováděla paní Karine Artouni, akademická malířka a restaurátorka spolu se svým mužem, akademickým malířem panem Tigranem Abramianem. Velmi si cením spolupráce s nimi, protože práce provádějí naprosto profesionálně a hlavně s citem. Zachovávají původní malby bez zbytečného nového doplňování. Prezentované malby jsou tedy dílem původních umělců.

Obnovená malba světce ze které byl vidět pouze palec nohy.

A toto je ono „okno do pokoje lokalisty“ ze zápisu z roku 1796. Okno  bylo při přestavbě, patrně roku 1846, nahrazeno dveřmi. Dveře na fotce byly zhotoveny v roce 2015, protože se zde žádné nedochovaly. Dřevěná podlaha je původní.

Stav omítky v roce 2009 s patrnou dekorativní malbou…

… a detail téže, restaurované malby vázy.

Takto viděli strop lidé patrně od roku 1751. Nikdo netušil, co nám naši předci připravili za překvapení. Plochým stropem byl ochráněn původní, ranně barokní, dřevěný záklopový strop, který se zachoval v téměř neporušeném stavu. Přestože nepatří k malbám na zdi, po dohodě s památkáři nám bylo povoleno odstranit jej.

Sonda pod prkna na půdě. Takto jsme původní strop uviděli my. Jako první po téměř 300 letech.

A takto nádherný je obnovený dřevěný, ranně barokní strop bývalé zámecké kaple. Restaurovala ho rovněž paní Karine Artouni.

Když jsme třebešický zámek koupili byl na pokraji zániku. Vypadal, že už nic nemá. Že přišel o vše..  Naštěstí to není pravda. Ukrývá spousty pokladů, které mu zůstaly a které nám postupně vydává. Za odměnu? 🙂