Poezie v rytmu jazzu

Poezie v rytmu jazzu

Dne 12.8.2023 proběhl v zámecké konírně již osmý ročník literárního podvečera tentokrát s názvem “ Poezie v rytmu jazzu „.

Večer byl věnován neobvyklému a dramatickému životnímu příběhu a tvorbě Josefa Kainara, českého básníka, textaře, dramatika a překladatele, ale současně i hudebníka, ilustrátora, výtvarníka a novináře, člena umělecké Skupiny 42 a literární skupiny Ohnice.

Velmi nás potěšilo, že jsme mezi námi mohli opět přivítat spolupořadatele, účinkující a současně naše přátele Věru a Pavla Hozovi, Františka Kreuzmanna a letos prvně i Michaela Kostiuka.

Slunce zapadalo a příjemně svítilo do oken. Stačilo zavřít oči a hlavou mi probíhaly krásné písně Zuzany Navarové a Karla Plíhala z úžasného alba Nebe počká či písně Vladimíra Mišíka. Jejich texty jsou právě básně Josefa Kainara.

 
Stříhali dohola malého chlapečka
kadeře padaly k zemi a zmíraly
kadeře padaly jak růže do hrobu
Železná židle se otáčela
Šedaví pánové v zrcadlech kolem stěn
Jenom se dívali Jenom se dívali
Že už je chlapeček chycen a obelstěn
V té bílé zástěře kolem krku
Jeden z nich Kulhavý učitel na cello
Zasmál se nahlas A všichni se pohnuli
Zasmál se nahlas A ono to zaznělo
Jako kus masa když pleskne o zem
jak malé zvíře se dívává na jiné
Ještě ne chytit a rváti si z cizího
A už přece
Ráno si staví svou růžovou bandasku
Na malá kamínka Na vincka chcípáčka
A proto učňovy všelijaké myšlenky
jsou vždycky stranou A trochu vlažné
Toužení svědící jak uhry pod mýdlem
Toužení svědící po malé šatnářce
Sedává v kavárně pod svými kabáty
Jako pod mladými oběšenci
Stříhali dohola malého chlapečka
Dívat se na sebe Nesmět se pohnouti
nesmět se pohnouti na židli z železa
Už mu to začlo
 

vrátila jsem se o 45 let zpátky…do doby, kdy jsem chodila na gympl a hrál se Bigbít

Velmi děkujeme všem našim příznivcům za účast na této kulturní akci. Rádi jsme se potkali s mnoha známými tvářemi a zároveň jsme byli potěšeni, kolik nových zájemců o kulturu si k nám našlo cestu. Je to pro nás velká odměna za naši práci. Zároveň všichni podpořili dobrou věc, záchranu kulturního dědictví.

Těšíme se zase někdy příště 🙂 třeba na jiné kulturní akci, prohlídce zámku anebo Benešovském literárním festivalu, který Věra a Pavel Hozovi a František Kreuzmann každoročně pořádají .

 

No Comments

Post a Comment