Historie růžové zahrady

Historie růžové zahrady

V prostoru před jižním křídlem zámku je růžová zahrada. Růžová zahrada totiž musí být u každého opravdového zámku. Byla založena v roce 2013. Konalo se zde již několik svatebních obřadů a dokonce zde byla první svatba v novodobých dějinách obce Třebešice.

 

Toto je svatba z  tohoto léta. Ne vždy mělo toto místo takovéto využití. A o tom jsem chtěla trochu napsat. O historii tohoto místa…

Také chci poděkovat panu Petrovi Macháčkovi za poskytnutí dobových fotek zámku a jeho okolí. Jsou pro nás velmi cenné.

 

 

Kdysi zde bývala podle pamětníků farská zahrada. Byly zde ovocné stromy a snad i zeleninová zahrádka. Docela určitě zde byly keře rybízu. Rybíz byl prý před 100 lety méně obvyklý než dnes a byl považován za delikatesu. Jak šel čas, v zámku byla v 60. letech školka pro děti zaměstnankyň JZD, které v té době ve dvoře hospodařilo. Z farské zahrady se stala zahrada pro děti ze školky, nebo, jak je psáno v kronice, útulku. Byly zde prý i houpačky.

 

V historii růžové zahrady nesmíme zapomenout na dvě monumentální sila na obilí, která se zde hrdě tyčila a velikostí směle konkurovala zámku. Když jsme zámek koupili, sila zde již nestála. Zato po nich zbyly důkladné betonové základy, které musel rozbít bagr obrovským majzlíkem. Tyto základy jsou pohřbeny pod současnou růžovou zahradou. Sila ale stojí dál a slouží svému účelu v nedalekých Bořeňovicích. Nedalo mi, abych se na ně nejela podívat. Teď tam kupuji pšenici pro kapry, která je v bývalých třebešických silech skladována.

 

 

Inu a opět se vracíme do současnosti. Nyní je v těchto místech krásná růžová zahrada, kde prožilo, a moc doufám že ještě prožije, mnoho párů jeden z nejkrásnějších okamžiků svého života.

A to je pro nás velká odměna, že je to právě v růžové zahradě našeho zámku.

Každá doba si žádá své a já si říkám, jaké další využití by tento prostor mohl mít. Třeba za sto let. Kdybych se mohla posunout v čase. Anebo raději ne, je dobře, že to nejde…

 

 

 

 

Tato budoucí nevěsta si to k nám přijela omrknout, ale nevím, zda byla spokojena 🙂

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

No Comments

Post a Comment