Zámek Třebešice | Romantika 19. století
24266
single,single-post,postid-24266,single-format-standard,ajax_fade,page_not_loaded,,select-theme-ver-2.0,wpb-js-composer js-comp-ver-4.4.4,vc_responsive
 

Romantika 19. století

IMG_1130 kopie

Romantika 19. století

Miluji venkovský, romantický styl. Dýchá z něj klid a pohoda. Mám ráda věci, které již někdo vlastnil, užíval je dotýkal se jich. Mám pocit, že dříve byly vyráběny s tím, že budou sloužit dlouho. Byly užívány bez nutnosti měnit je po krátké době. Prostě žily s člověkem a snad ani tolik nepodléhaly módním trendům, jako dnes. Jak stárly, nesly více a více stopy používání. To z nich dělalo krásné originály s pamětí na určité události či příhody. Mohly to být stoly, židle i jiný nábytek anebo předměty které člověk potřebuje k životu. Byly potřebné a důležité. Možná se dnes obklopujeme spoustou zbytečností, které se po chvilce ukáží jako nepotřebné a končí v šuplatech anebo se na ně práší vzadu na kuchyňské lince.

 

 

IMG_2812

Jsem přesvědčena, že i dnes jsou staré půdy domků a chalup plné podobné veteše. Zdánlivě dosloužila. Ale opravdu zdánlivě. Po pečlivém vydrhnutí, drobné opravě a vyzdobení můžete mít nábytek jako z pohádky. Toto jsou čela postelí z půdy z domku od rodiny Stejskalů. Jsou jistě staré 100 let. Kolikrát v této posteli asi někdo usnul ví jen ona. :)  Chci je opravit a umístit v penzionu, který z domku budujeme. Postele se vrátí tam kam patří a tak to má být.

 

 

IMG_1114 kopie

Čela této postele nám věnoval docent Rykl z fakulty architektury, oboru památkové péče. Již léta provádí se svými studenty stavebně historický průzkum třebešického zámku. Střípek po střípku skládá příběh tohoto starého sídla.

Pan docent je na tom jako já. Staré věci miluje a zachraňuje. Nevím jak je na tom jeho paní. Mám dojem, že když jsme čela postelí, a nejen je, odváželi z jejich přeplněné kůlny, postřehla jsem v jejích očích záblesk radosti. Také velmi ochotně pomáhala věci naložit.

Postele opravil náš pan truhlář, pan Černý z Vlašimy. Naučil se porozumět přesně tomu, co od něho potřebujeme. Opravený nábytek, dveře nebo stará okna zůstávají tím, čím byly. Kouzlo patiny umí zachovat a zvýraznit. Jen bočnice postelí musel udělat nově. Původní byly krátké a dnes by se v takové posteli nikdo nevyspal.

 

 

Postele jsem dozdobila bavlněnou kraječkou. Bílá na tmavém podkladu krásně vynikne a působí velmi čistě. Tu jsem připevnila tavící pistolí.

 

 

Požadovanou délku odměříme a odstřihneme.

 

 

Lepidlo naneseme pistolí pod hranu kazety na čele postele. Vždy vypadá lépe tato ozdoba pod hranou, než na hladké ploše. Okraj krajky začistíme tak, že asi 1/2 cm ohneme dospodu.

 

 

 

Kraječku opatrně přilepíme. Pokud je potřeba, lepidlo doplníme. Dáváme pozor, aby ho nebylo příliš a krajka nebyla zapatlaná. Nakonec krajku pěkně přitlačíme.

 

 

Prostředek čel můžeme ještě dozdobit. Dekorací je na trhu velký výběr. Celkově se ale řídíme heslem, že „méně je někdy více“.

 

 

IMG_1135 kopie

 

 

IMG_1129 kopie

Nu a máme hotovo. Také si myslíte, že by bylo škoda, aby tato postel skončila na půdě anebo ve sklepě? A to v lepším případě. Ta naše bude dále sloužit a střežit tajemství, která jí byla svěřena. :)

Zatím žádné komentáře. Buďte první!

Napište komentář